Historie a osobnosti katedry

Stručná historie katedry

1990-2020

Tři dekády a tři adresy

Katedra se – jako první pracoviště oboru sociální práce na univerzitní úrovni v naší republice po roce 1989 – stala vzorem pro vznik dalších kateder podobného typu v ČR a v SR. Na FF UK byl vznik oboru sociální práce otevřen od akademického roku 1989/1990, a to zásluhou prof. JUDr. Igora Tomeše, doc. PhDr. Pavla Hartla a PhDr. Jiřiny Šiklové, CSc. Nastupují PhDr. Irena Tomešová, Ing. Anežka Červenáková, PhDr. Alžběta Kučerová, doc. PhDr. Zuzana Havrdová, CSc., doc. PhDr. Oldřich Matoušek, PhDr. Eliška Freiová, o nedlouho později, prof. JUDr. Helena Válková, CSc., MUDr. Olga Dostálová, CSc., Ing. Petr Víšek, Mgr. Jana Klimentová, PhDr. Kazimír Večerka, CSc., PhDr. Olga Havránková, Ph.D., doc. Ing. Dalibor Holda, CSc. JUDr. Hana Nová, dále PhDr. Martin Mahler, PhDr. Vendula Probstová, CSc. a mnozí další. Obor byl otevřen pro studenty nejprve při katedře vzdělávání dospělých (nynější katedře andragogiky a personálního řízení) jako samostatné oddělení s vlastním studijním programem pro vzdělávání sociálních pracovníků. Od akademického roku 1992/1993 se již jedná o samostatnou katedru, která završila třetí dekádu výuky a výzkumu v oboru sociální práce.

Katedra je specifická svým důrazem na sociální práci v trestní justici, na teorii sociální správy, na srovnávání systémů sociálního zabezpečení, na sociální ekonomii a management sociálních služeb, na způsoby práce s lidmi v akutním ohrožení, na jedince ohrožené sociální exkluzí a na práci s ohroženými dětmi a mládeží a jejich rodinami. Pedagogové přednášející na katedře vydali řadu oborových učebnic nebo se na jejich vzniku podíleli. Tvorba učebních textů je jedním ze stěžejních projektů katedry.

 

První dekádu po r. 1989 vyplňuje potřeba připravit profesionály schopné poskytovat a rozvíjet služby pro lidi ohrožené sociálním vyloučením. Tyto služby byly před r. 1990 řízeny centrálně, jejich síť byla nedostatečná, převažovaly v nich ústavní formy a respekt k právům i potřebám klientů byl nízký. Nestátní organizace neexistovaly. První absolventi oboru, kteří se do této práce zapojili, byli i zakladateli některých nových typů sociálních služeb a pracovišť státní správy. Po období překotného a živelného rozvoje sociální práce nastala etapa tvoření a rozvíjení systému vzdělávání pro sociální práci. Pracovníci katedry se podíleli na vzniku Asociace vzdělavatelů v sociální práci a v polovině 90. let na vypracování prvních vzdělávacích standardů v sociální práci. Dalším úkolem bylo připravit kvalitní učební texty, které jsou – mnohdy v opakovaných vydáních – základními učebnicemi oboru.

Na počátky katedry vzpomínají její zakladatelé v článku Historie katedry očima zakladatelů (můžete si přečíst zde). Rozhovor z roku 1990 s názvem Zeptali jsme se Jiřiny Šiklové naleznete zde.

 

Pro druhé desetiletí působení katedry je charakteristický rozvoj nových specializací, nezbytných pro výchovu odborníků schopných systémově řešit aktuální úkoly sociální práce a sociální politiky. Příkladem je nezastupitelný podíl na vývoji oboru probace a mediace, resp. sociální práce v trestní justici, a to jak na vypracování a realizaci jeho akademického obsahu, tak na jeho uvedení do praxe založením Sdružení pro probaci a mediaci v trestní justici studenty a přednášejícími katedry. Úkolem této specializace je iniciovat a rozvíjet nové metody prevence kriminality a řešení následků trestné činnosti, které zohledňují zájmy a potřeby oběti, pachatele, příp. jejich sociálního prostředí.

Neméně významnými jsou již výše jmenované a na katedře dlouhodobě rozvíjené specializace: na oblast zdravotního postižení (zejména na práci s lidmi se závažným duševním onemocněním) rozvíjející sociální práci v komunitní psychiatrii, práci s rodinou, dětmi a mládeží s orientací na náhradní rodinnou péči, krizovou intervenci či sociální politiku. Kromě toho má katedra ve svém sboru pedagogů specialisty na lidská práva, na práci s psychiatrickými pacienty, na výzkum v oblasti oboru, na sociální ekonomiku, na historii sociální práce.

Rozvoj oboru ve třetím desetiletí katedry je charakteristický akcentem na výzkum v sociální práci s důrazem na metodický pluralismus ve výzkumu a specifické výzkumné nástroje. Sociální práce je ale také oborem, který byl mezi lety 1948–1989 zatížený nízkou společenskou prestiží, kdy v něm převládalo spíše administrativní a někdy i represivní pojetí práce. Proto se katedra v současnosti významně spolupodílí na vytváření nové identity oboru posilováním jeho profesionálních prvků, kodifikací profese a rozvojem vyšších kvalifikačních stupňů sociálních pracovníků. Součástí aktivit katedry je i vydávání odborného periodika Fórum sociální práce (zde).

V roce 2016 oslavila katedra 25. výročí. Zprávy z konference můžete nalézt zde. Další materiály z výročí najdete zde a zde.

 

Do roku 2000 sídlila katedra v budově UK Celetná 20, v jediné oficiálně přidělené malé přednáškové místnosti a dvou malých administrativních místnůstkách, poté přesídlila do areálu UK v Jinonicích. Změnu adresy následovala i změna studijního programu, který byl rozdělen na bakalářský a navazující magisterský stupeň. Od roku 2006 do 2008 studium a další programy katedry rozvíjel projekt Inovace studijního programu, který probíhal ve spolupráci a pod zastřešením týmu z CEKAS – NVF, jehož výstupem byla mimo jiné změna systému studentských praxí a otevření kombinované formy studia pro bakaláře nabízený mezi lety 2009–2019.  

V roce 2020 došlo k dalšímu přesunu katedry, tentokrát zpátky do centra Prahy – do nové budovy FF UK v ulici Na příkopě. V témže roce je dokončen projekt Profesionalizace sociální práce TAČR (PROSO-TAČR, TLO 1000146 v letech 2018 až 2021), na kterém na se podílela Katedra sociální práce Filosofické fakulty UK Praha, Katedra sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií MÚ v Brně a Katedra křesťanské sociální práce Cyrilometodějské fakulty ÚP v Olomouci. Hlavním cílem projektu byla analýza procesu profesionalizace sociální práce v ČR na reprezentativním vzorku sociálních pracovníků. Toto šetření provedené dotazníkovou metodou, bylo založené na kvantitativních datech. Kvalitativním doplněním této větve projektu byl materiál z fokusních skupin. Druhým hlavním cílem projektu bylo vytvoření systematického popisu pracovních pozic sociálních pracovníků na trhu práce v ČR ve formě tzv. profesiogramů. Šlo o pozice aktuálně existující a pozice, o nichž se dá důvodně předpokládat, že se v brzké době rozšíří, i když je jich aktuálně k dispozici málo. Profesiogramy byly doplňovány kazuistickými studiemi, tzv. příklady pozoruhodné praxe, které jsou průběžně publikovány na webu časopisu Sociální práce/Sociálna práca. Materiál byl navíc rozšířen o popisy profesních drah skupiny absolventů oboru sociální práce na FF UK, kteří začali studovat v době krátce po založení Katedry sociální práce na FF UK. Návazně na výsledky studie byla navržena revize Minimálního vzdělávacího standardu, což je dokument profilující obsah a formu terciárního vzdělávání sociálních pracovníků v České republice. Z výsledků projektu byl vyvozen soubor doporučení pro systém celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a doporučení pro specializaci studia.

 

Texty: archivní materiály, sborníky z konferencí k 10. a 18. výročí katedry a články časopisu Listy sociální práce
Obrázky: studentskyklubceletna.cz, foursquare.com a mapy.cz

Článek o sociální práci v období normalizace z pohledu profesora Igora Tomeše naleznete ZDE.

Úvod > O katedře > Historie a osobnosti katedry